sdílet stránku:

Domů » Hubení mravenců » Mravenec černý

Mravenec černý

Hubení, fakta, Identifikace

latinský název

Vzhled

 Lasius niger

rozmnožování

Strava

Zpozorování

rizika

zajímavosti

Známky výskytu

Mravenci černí mají rádi navlhlé i suché venkovní prostředí, zároveň i blízkost lidských obydlí. Nejčastěji se zahnízdí pod kameny, v zemi nebo hnijících dřevinách. Vytváří do dřeva či hlíny chodby, které slouží jako dopravní trasy z a dovnitř hnízda.

Královna klade 9 – 16 vajec v prvním roce života, většinou na jaře nebo v létě. Do fáze dospělého jednice se z vajíčka mravenec promění v závislosti na podmínkách po 6 – 12 týdnech. Krátce po vylíhnutí nastává doba páření. Samička získává sperma od více samců, které následně uschovává, dle potřeby klade oplodněná (samci) či neoplodněná vajíčka (dělnice, samičky). Oplodněná královna se snaží co nejdříve založit novou nezávislou kolonii.

I když jsou obklopeni dřevem či hlínou, sami tyto materiály nejedí. Z potravy téměř vše, zejména ty s obsahem cukru – medovice (výměšek ze mšic) nebo masa. Mohou se také živit ostatním hmyzem.

Nejvýraznějším ukazatelem výskytu je vizuální kontakt s dělnicemi, či při období páření známky okřídlených samců a jejich „svatebních letů“. Mohou zavítat do lidského obydlí, kde hledají potravu.

Na zahradě mravenci škodí zejména tím, že ochraňují mšice, a šíří mšice po rostlinách, kterém působí velké problémy.

Pro člověka nejsou nebezpeční, jejich přítomnost je jen nepříjemná a při kontaktu s potravou ji činí neatraktivní.

Mravenec černý je schopen udržovat chov mšic, které vyhledává a zároveň chrání. Ve vzájemné symbióze, mšice poskytují mravencům výměšek – medovici, bohatou na cukry. Chování mšic připomíná chov domácích zvířat člověkem. V případě nebezpečí mšice chrání, staví pro ně úkryty nebo přinášejí do svých hnízd.

Je velmi přizpůsobivý a staví svá hnízda pod kameny, v kořenech pařezů, v nízké vegetaci nebo i na otevřené půdě a zdaleka se neukrývá pouze v podzemí. Je naším nejhojnějším mravencem v městech, parcích, zahradách a orných půdách. Své nadzemní konstrukce staví z minerálního zemního materiálu. Bývají to i veliká řídká a sypká hnízda a někdy mezi nimi i přes metr dlouhé přestřešené spojovací chodby. Při vyrušení je na rozdíl od svého žlutého příbuzného agresivní, kousnutí i poleptání rány kyselinou však příliš nebolí.

Asi by nikdo neočekával, že právě u tohoto našeho drobného mravence obecného byla prokázána nejdelší délka života v říši hmyzu. Jeho samička (královna) chovaná v zajetí ve formikáriu se dožila takřka 30 let! Za celou tuto dobu snášela vajíčka, která byla oplodňována spermiemi získanými při jediném svatebním letu. Sameček, se kterým se před třiceti lety spářila, však sotva přežil několik hodin.

Pokud jste doma nebo v objektu objevili výskyt mravenců, kontaktujte profesionály na hubení mravenců – HUBENÍ ŠKŮDCŮ KORDOVSKÝ

Chování, strava a zvyklosti

Mravenec černý patří mezi největší mravence. Dosahuje délky od 3,5 do 13 mm. Zbarvení je zpravidla tmavě šedé až černé, nelesklé. Zadeček, holeně a násadce tykadel jsou prorostlá štětinkami.

Mravenec černý patří mezi největší mravence. Dosahuje délky od 3,5 do 13 mm. Zbarvení je zpravidla tmavě šedé až černé, nelesklé. Zadeček, holeně a násadce tykadel jsou prorostlá štětinkami.

Dělnice jsou velké až 5 mm, jsou identické s královnou, jen nejsou plodné, bez křídel. Dožívají se věku až 7 let.

Královna dosahuje délky až 13 mm. Je okřídlena jen do doby po spáření. Křídla následně ulomí a použije jako zdroj energie pro vytvoření nové kolonie. Každá kolonie má jen jednu královnu. Dožívají se v průměru 15-20 let.

Samec je okřídlený, dosahuje délky až 3,5 - 5mm. Žije jen krátkou dobu, po spáření „svatebním letu“ uhyne.